Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
To se může stát, pokud máte uzel velmi daleko od hlavní konstrukce. Doporučujeme nastavit "Výchozí axonometrický pohled" pohled a tím se váš model oddálí a získáte představu, kde se tyto zatoulané prvky nacházejí.Prvky, které nejsou připojeny ke konstrukci, musíte smazat nebo je posunout blíže.Pozor: problémy s měřítkem mohou také nastat, když je model importován z jiného formátu a konstrukce je extrémně vzdálená od počátku. Řešením je posunout model co nejblíže k počátku.
Pokud chceme stupnici hodnot nastavit na určitý rozsah (např. pouze na kladné hodnoty), můžeme dvakrát kliknout na stupnici barev v řídicím panelu.
V následujícím dialogu je třeba změnit odkaz z "Max/Min" na "Mezní" a zadat mezní hodnoty ručně (např. Min = 0,0).
Pokud chceme vyloučené oblasti hodnot v grafice zcela skrýt, je třeba posunout jezdec vpravo od stupnice hodnot minimálně o úroveň výše (viz Obrázek 01).
Místo vodicích linií lze použít liniové rastry, které lze vytvořit ve 3D.
Ano, je to možné bez problémů.Za tímto účelem je možné použít nabídku "Nástroje" → "Přečíslovat" → "Posunout".
Číslování zatěžovacích stavů lze upravit v sekci Zatěžovací stavy a kombinace zatížení.
Zde lze zadat čísla zatěžovacích stavů, která se mají přesunout, aby se vytvořila mezera. Velikost této mezery se zadává ve sloupci Přírůstek.
Pravděpodobně jste vytvořili uzly, které byly programem automaticky vygenerovány a tudíž jsou uzamčené.
Tyto uzly můžete odemknout tak, že je označíte a potom upravíte. Tam najdete možnost pro odemknutí uzlů.
Nejdříve je nutné se ujistit, že liniový rastr není uzamčený. Za tímto účelem klikněte pravým tlačítkem myši na prázdné místo v pracovním okně. Pokud liniový rastr není uzamčený, není položka "Zamknout/odemknout liniové rastry" zaškrtnutá (Obrázek 01). Pokud je tato volba zaškrtnuta, klikněte levým tlačítkem myši na položku "Zamknout/odemknout liniové rastry" (Obrázek 02).
Liniový rastr je poté možné zkopírovat pomocí funkce "Posunout resp. kopírovat". Za tímto účelem je nutné nejdříve vybrat liniový rastr. Poté otevřete dialog "Přesunout resp. kopírovat" pomocí nabídky Úpravy → Posun/Kopie nebo pomocí příslušného tlačítka v panelu nástrojů. Poté zadejte počet kopií a vektor posunu (Obrázek 03).
Alternativně je možné liniový rastr zkopírovat pomocí funkce Drag & Drop. Nejdříve se ujistěte, že je volba "Umožnit funkci Drag & Drop" aktivní. Za tímto účelem klikněte pravým tlačítkem myši na prázdné místo v pracovním okně. Možnost "Umožnit funkci Drag & Drop" je případně možné aktivovat v místní nabídce (Obrázek 04).
Levým tlačítkem myši klikněte na liniový rastr, který chcete kopírovat, a pomocí stisknutého levého tlačítka myši a klávesy Ctrl ho přetáhněte na požadované místo. Jakmile uvolníte tlačítko myši, vytvoří se v daném místě kopie.
Video nejdříve ukazuje, jak zkopírovat liniový rastr pomocí možnosti "Posunout resp. kopírovat". Následně je zobrazeno kopírování pomocí funkce Drag & Drop.
Problémem jsou minimální nepřesnosti v obou modelech. Pokud se podporové reakce přenášejí z jednoho modelu na druhý, exportují se jako „volná zatížení“ s pevnými souřadnicemi. Pokud se souřadnice neshodují na 100 %, může se stát, že v hraničních oblastech se podporové reakce neuvažují, pokud příslušné objekty bezvýznamně leží vedle plochy. Geometrické poměry lze rychle zkontrolovat tak, že se pro uzly a zatížení zobrazí „Plná přesnost“ (viz Obrázek 01 a Obrázek 02).
Často je užitečné model vygenerovat a přitom souřadnice uzlů zaokrouhlit např. na šest desetinných míst. Tuto funkci lze vyvolat z hlavní nabídky "Nástroje → Regenerovat model" (viz Obrázek 03).
Dalším řešením by bylo hraniční linie ploch, na které se mají zatížení naimportovat, posunout o několik milimetrů z vnějšku. Tím je zajištěno, že všechna volná zatížení se budou nacházet na plochách, které mají být zatíženy.
Po stisknutí klávesy Ctrl vyberte uzly, jejichž osamělá zatížení chcete zkopírovat.
Nyní klikněte na tlačítko [Posunout resp. Kopírovat]. V následujícím dialogu poté zadejte počet kopií a vektor posunu. V dialogu Nastavení detailů pro posun, rotaci a zrcadlení zaškrtněte políčko Kopírovat včetně zatížení.
Po potvrzení tlačítkem [OK] se všechna předem vybraná osamělá zatížení zkopírují okolo příslušného vektoru.
Zobrazení modelu je možné deaktivovat v navigátoru projektu Zobrazit. Poté se zobrazí pouze zatížení. Další možností je úprava zatížení pomocí tabulky.
Ve videu jsou na jednoduchém příkladu uvedené obě možnosti.
Funkce „Smyk“ je pro tento účel správnou volbou. Umožňuje posunout uzly prutů podle požadovaného úhlu natočení. Tím se změní délka prutů.
Za tímto účelem vyberte uzly levého sklonu střechy a vyberte funkci "Smyk". Zadejte požadovaný úhel a osu natočení. Poté vybereme bod počáteční roviny pro natočení. V našem příkladu se jedná o jeden z koncových bodů sloupů. Pomocí funkce "Smyk" se posouvají uzly prutů stejně jako zatížení na pruty a uzly. Opakujte postup pro druhou stranu střechy, ale tentokrát nevyberete uzlové okraje a změňte znaménko směru otáčení.
Pokud bychom pro tento problém použili funkci "Rotace", délky prutů by zůstaly stejné a uzly horní a dolní pásnice by neměly stejné souřadnice xy. Uzly horní pásnice by se ve směru x mírně posunuly.
Uzly nakloněné horní pásnice lze posouvat v ose prutu příkazem "Projektovat" z rozbalovací nabídky "Upravit".
Za tímto účelem nejdříve vyberte uzel a poté otevřete příkaz. Otevře se okno, v němž lze posouvat uzly zadáním faktoru a zadáním směru.
Pokud je součinitel obtížné určit, můžete použít následující postup:
Pokud chcete uzly posunout například ve směru X, jednoduše změňte souřadnice uzlů na požadované nové souřadnice. To vede k tomu, že pásnice již není správně skloněna, ale lze ji snadno upravit pomocí příkazu „Projektovat“ (v rozbalovací nabídce „Upravit“).
Před otevřením příkazu je třeba znovu vybrat příslušný uzel a v dialogu "2D projekt" zadat směr průmětu a cílovou linii (viz obrázek).
Podle popisu konstrukce byste měli jako směr průmětu Z zadat cílovou linii dvěma body, které popisují sklon pásnice. Po kliknutí na tlačítko [OK] se pás opět nakloní správně a uzly budou ve správné poloze.